Minulý týden jsme zajeli do Budišova nad Budišovkou navštívit chovnou stanici Alkyra, odkud Syrio pochází.Návštěva se velmi vydařila, vyšlo nám nejen počasí, ale i atmosféra, která na farmě panuje, byla báječná. Opravdu jsme si to strašně užili. Trénovali jsme hodně agility (na základě výsledků z Hradce jsme hned nastavili překážky na „L“), procvičovali náročnější překážky jako je kruh, hodně topspiny (Syri rád překážku podleze, když vidí, že jsem k němu otočená zády) a vysílačky. Nakonec jsme pomalinku začali se slalomem, což ho samozřejmě extra nebaví (narozdíl od tunelů), začíná však pomalinku chápat oč jde, tak myslím, že mu přijde časem na chuť.
Neskončili jsme však pouze u agility, vrhli jsme se i na pasení. Syrio má pasení v krvi a tak mě ani příliš nepřekvapilo, když po chviličce v košáru sepl a začal krásně s ovečkami pracovat a velmi rychle si je dokázal i mimo košár balancovat. Projevil se u něj klasický „pastevecký jev“ – zatímco první den s ovcemi měl poslušnost dokonalou, tak čím více času jsme s nimi trávili, tím víc šla poslušnost dolů. Syriáček neviděl, neslyšel, jen kurizioval ovečky a stačila chvilka nepozornosti a hned si do nich pěkně cvakl. Obratem jsme s tím samozřejmě začali pracovat! Nakonec jsme složili úspěšně zkoušku ZVOP a začneme se pomalinku připravovat na HWT. Moc bych chtěla touto cestou poděkovat paní Aleně Kynclové a trenérce Lucce Konečné, které se nejen zasloužily o krásné dny, které jsme na farmě prožili, ale také o přípravu a pomoc se všemi tréninky. Děkuji.
Po návštěvě Budišova vím jednu věc nabeton. Pasení by se pro nás mělo stát další nosnou aktivitou a určitě ji upřednostním před tréninkem poslušnosti, protože Syria o mnoho víc baví. Poslušnost bych chtěla dotáhnout do rozumného bodu, ale vzhledem k tomu, jaké úsilí mně stojí mu ji „prodávat“ jako zábavnou, tak ji spíše zakonzervuji dokud pes trošku nevyzraje. Do té doby se můžeme spíše věnovat aktivnějším a dynamičtějším činnostem, jako je právě pasení a agility.
