Velmi náročný víkend

Tento víkend jsme měli se Syriáčkem opravdu nabitý.
Nejprve jsme se zúčastnili intenzivky s Martinem Nehybou v Ratenicích. Bylo asi minus deset a já jsem si spletla sobotní halu s nedělní (vysvětlím později) a došla k závěru, že bude vytápěná. Nevzala jsem tedy Syriovi nový obleček pro podobné příležitosti a sama jsem se oblékla do tenkých tepláků a sbalila otevřené boty do haly. 
Jestliže venku bylo mínus deset, tak vevnitř bylo tak mínus osm. V okamžiku, kdy jsme běhali, to bylo super, ale ve chvílích čekání nám byla pořádná zima. Nakonec jsme dopadli tak, že jsem Syria musela zahřívat svou vlastní péřovkou, protože se chudáček klepal jako osika.
Sekvence na rozběhání nebyly příliš těžké, jen jsem musela pořádně kopnout do vrtule, protože některé překážky na parkuru ještě nemáme dotažené. Na druhou stranu, aspoň jsme si vyzkoušeli vysílačky na hodně velkou dálku. Následovaly trošku náročnější (křížení) sekvence, kde jsem mohla procvičit pořádně topspiny, které ač dělám už hodně dlouho, mi nevím proč vůbec nešly. Nakonec jsme ještě provětrali slalom a jeli domů rozmrznout. Intenzivka byla ale jinak skvělá a moc se mi líbila.

Dnes jsme vyrazili brzy zrána do Liberce na kurs cvičení na míčích a přípravy na výkon. Přestože se už nějaký pátek snažíme o cvičení na balančních pomůckách, bylo to pro nás velmi přínosné. Jelikož na agi potřebuji, aby pes posílil a taky potřebujeme zapracovat na motorice a obratnosti, jsou pro nás tato cvičení jako dělaná. Seminář mohu jen doporučit, velmi ideálně se zde snoubila teoretická přípravka s praktickými ukázkami a individuálním tréninkem. Velmi příjemné bylo, že přijely obě trenérky Urbáškovy, a tak jsme mohli v relativně krátkém čase trénovat snad na všech možných pomůckách, které s sebou měly. Jak jsem psala výše, seminář byl pro nás velkým přínosem a jistě jej zase brzy zopakujeme.

Víkend byl sice náročný, ale měli jsme štěstí na bezvadnou organizaci a prima trenéry, tak si myslím, že jsme tu sezónu prakticky zakončili velmi pěkně.

Prosincové venčení

Ač to venku nevypadá, už je prosinec. Kdykoliv jsme v poslední době vyrazili ven na velkou procházku, tak bylo opravdu ošklivé počasí a nedaly se dělat pořádné fotky. Dnes to ale vyšlo na jedničku. Počasí bylo super, trošku chladněji, ale vůbec nefoukal vítr, všude byla mírná jinovatka a bahno zamrzlo, takže se po něm dalo chodit bez rizika pádu.

Vyrazili jsme na Barrandovské planiny směrem na Malou Chuchli s Fejsou a Luckou. Psi se totálně vybláznili, vyběhali a vyblbli a my s Luckou jsme si po dlouhé době užívaly samy sebe a příjemné procházky, aniž bychom musely psy prohánět solo. Když se unaví vzájemně, je to to nejlepší venčení vůbec :)

Prázdniny u babičky

Poslední měsíc byl Syriáček na rozmazlování u babičky, protože jsme byli na dovolené, která by se mu příliš nelíbila. Syriáček byl na samotě u lesa, užíval si pachů zvěře, maximální pozornost všech obyvatel chalupy a vůbec pohodu na prázdninách. 
Po měsíci se teď snažíme napravit povely, které se tak trošku u babičky rozmělnily a máme opravdu co dělat...
Podzim trávíme v hale, jak na agility, tak na obedienci a pilujeme co se dá. Syrinek má přes své dlouhatánské nožky a tělo naprosto dokonalé točení okolo bočnic, učí se sbíhat Áčko a zvládá třetinu slalomu. Pevně věřím, že zvládneme dopilovat všechny překážky přes zimu, abychom se na jaře vrhli do víru dění a ukázali na parkuru, kdo je tady Syriáč :)

Dogfrisbee

V neděli jsme vyrazili hned brzy zrána do Dvora Králové na seminář dogfrisbee s Markétou Urbáškovou. Já jsem byla víceméně jako pozorovatel a fotograf, ale muž se aktivně zhostil účinkování v semináři a tak měl Syriáček zase o zábavu postaráno.

Na seminář jsme se přihlásili absolutně neposkvrněni, knížku jsem pořizovala v pátek před víkendem a také jedno (:D) frisbee. To mělo své nesporné výhody, protože jsme si do Dvora nepřivezli žádné zlozvyky. Syriáčkovi to šlo velmi dobře, krásně pouštěl a chytal a i když na to vyskakování moc není (podezírám jeho dlouhatánské nožky), tak mu to ke konci docela dobře šlo.

Dogfrisbee je ale hlavně o tréninku hodů páníčka - a to je důvod, proč to u nás nedělám já, ale muž, neboť mi nikdy házení nešlo. Syria to velmi baví, takže máme další doplňkovou aktivitu, která napomůže v posilování svalů a zlepšování fyzické kondice.

Pasení a návštěva Alkyry

Minulý týden jsme zajeli do Budišova nad Budišovkou navštívit chovnou stanici Alkyra, odkud Syrio pochází.Návštěva se velmi vydařila, vyšlo nám nejen počasí, ale i atmosféra, která na farmě panuje, byla báječná. Opravdu jsme si to strašně užili. Trénovali jsme hodně agility (na základě výsledků z Hradce jsme hned nastavili překážky na „L“), procvičovali náročnější překážky jako je kruh, hodně topspiny (Syri rád překážku podleze, když vidí, že jsem k němu otočená zády) a vysílačky. Nakonec jsme pomalinku začali se slalomem, což ho samozřejmě extra nebaví (narozdíl od tunelů), začíná však pomalinku chápat oč jde, tak myslím, že mu přijde časem na chuť.

Neskončili jsme však pouze u agility, vrhli jsme se i na pasení. Syrio má pasení v krvi a tak mě ani příliš nepřekvapilo, když po chviličce v košáru sepl a začal krásně s ovečkami pracovat a velmi rychle si je dokázal i mimo košár balancovat. Projevil se u něj klasický „pastevecký jev“ – zatímco první den s ovcemi měl poslušnost dokonalou, tak čím více času jsme s nimi trávili, tím víc šla poslušnost dolů. Syriáček neviděl, neslyšel, jen kurizioval ovečky a stačila chvilka nepozornosti a hned si do nich pěkně cvakl. Obratem jsme s tím samozřejmě začali pracovat! Nakonec jsme složili úspěšně zkoušku ZVOP a začneme se pomalinku připravovat na HWT. Moc bych chtěla touto cestou poděkovat paní Aleně Kynclové a trenérce Lucce Konečné, které se nejen zasloužily o krásné dny, které jsme na farmě prožili, ale také o přípravu a pomoc se všemi tréninky. Děkuji.

Po návštěvě Budišova vím jednu věc nabeton. Pasení by se pro nás mělo stát další nosnou aktivitou a určitě ji upřednostním před tréninkem poslušnosti, protože Syria o mnoho víc baví. Poslušnost bych chtěla dotáhnout do rozumného bodu, ale vzhledem k tomu, jaké úsilí mně stojí mu ji „prodávat“ jako zábavnou, tak ji spíše zakonzervuji dokud pes trošku nevyzraje. Do té doby se můžeme spíše věnovat aktivnějším a dynamičtějším činnostem, jako je právě pasení a agility. 

Zdraví

Mám samé dobré zprávy ohledně Syrijkova zdraví. Minulý týden jsme byli v Hradci Králové u MVDr Ekra, týden předtím u MVDr Hrona a navíc přišly výsledky z Genomie. Syrio je v naprostém pořádku! Pro nás to hlavně znamená, že se můžeme plně oddávat sportovním aktivitám jak jsem si naplánovala, z čehož mám velkou radost.

DKK	0/0 (úhly 111/111)
DLK	0/0
OCD	nepostižen
CEA	normal po rodičích
PRA/LL/C/Glaukom	nepostižen
TNS DNA	normal
CLN5 DNA	normal
MDR1 DNA	normal

O Lysou tlapku

V neděli ráno jsme vyrazili na neoficiálky do Lysé. Cvičák v Lysé mě velmi mile překvapil - krásný prostor, velmi rovný povrch, čerstvě posekáno a hlavně....domácí atmosféra. Mám zkušenost akorát z MRČRBCCZ a to, jak všichni vědí, byla ze stran organizace, docela bída.
Tady všechno začalo na minutku přesně. Štěněcí jumping byl výrazně náročnější, než ve Strážnici (což samozřejmě znamená, že byl velmi snadný v porovnání s klasickými parkury), ale to mě velmi motivovalo. 

Jumping byl první závod, Syriáč byl nadšený, adekvátně motivovaný, velmi poslušný a téměř celý závod klapal jako hodinky. Až na jeden kužel, kde neviděl jediný důvod proč jej protočit kolem dokola, se celý běh opravdu povedl, dokonale, byli jsme první v čase cca o 10 sekund rychleji, než druhé místo po nás. 
A pak jsem udělala velkou chybu, uložila jsem Syria na "relax" přímo k parkuru do bedničky, což vedlo k tomu, že celou dobu, příliš zjitřený, parkur sledoval, aby mu neutekla ani myš. Jakmile jsem ho z boudičky vytáhla a malinko si s ním před agility pohrála, tak byl tak strašlivě přemotivovaný, že ani nevěděl jak se jmenuje. Jediné, co viděl, byly tunely, tunely, tunely, tunely...prostě tunely :) V běhu se tedy nesoustředil vůbec na mě, ale jen fixoval tunely a vynechával skočky, kužely, prostě cokoliv, co mu stálo v cestě k tunelům. Abych jej však jen nehaněla, tak musím říci, že se nám mimořádně povedla vysílačka na dálku. Zatímco většina psovodů volila ve vedení jednodušší variantu, já jsem zvolila obtížnější (nejsem taková hrdinka, ale Syri je fakt hooodně rychlý.) Tahle vysílačka se nám povedla na jedničku a je to velká a krásná vizitka naší trenérky Lucky Konečné, která nás v nich neustále cvičí. V agi štěňat jsme skončili pátí, s 2x 5b penalizací odmítaček (normálně by to byl disk jak vyšitý) a časově bychom byli i s těmi kiksy druzí.

Nakonec byla velmi vtipná hra. Jednoduchá skočka, dva tunely, pak vyběhnutí na deku, kde si jak pes, tak psovod, museli lehnout a 3x zaštěkat. Byla to vážně legrace, zejména pro nás, jelikož moje pravidla jsou, že "na parkuru nesmíš štěkat" a když štěká, je konec hry a jdeme pryč. Potrénovali jsme ale dostatečně, takže jako jedni z mála týmů štěňat štěkal pes - Syrineček krásně 3x zaštěkal a běželi jsme dál. Špatně jsem ho ale v parkuru navedla a vyrobila dvě chybky, které by vedly k disku; nicméně zde k 10ti bodové penalizaci a netuším k jakému místu nakonec. 

Suma sumárum. Druhé závody, výhra jumping, spoustu kiksů, mnoho ponaučení...a těšíme se 1.9.2012 do Mělníka! Syrinek je prostě úžasný! Videjko zde http://www.youtube.com/watch?v=ljzH7TfaWuI