Balt

Syriovy první narozeniny jsme strávili u Baltu. Jednak jsme chtěli zažít nostalgickou chvilku z dětství a podívat se na stará místa a druhak jsme chtěli Syriovi dopřát výlet k moři, kde nebude takové horko. Balt byl opravdu ideálním místem. Teplota byla velmi příjemná, počasí se pravda střídalo, i nám trošku sprchlo, ale moře bylo příjemně osvěžující. Balt má speciální pláže jen pro psy, kde se dá hrozně řádit, je velmi mělký, takže se dá házet míček opravdu daleko, aniž by se člověk bál, že Syri při plavbě přecení své síly. To, co jsme ale zjistili, a co nás opravdu překvapilo, je, že Syri je velmi opatrný a své síly rozhodně jen tak nepřecení. Vždy před tím, než se pustí do vody, tak pečlivě zvažuje, zda je pro něj celá situace dostatečně bezpečná :) Kolikrát nechá míček míčkem a ve finále pro něj musím já. Dnes už je ve vodě velmi sebejistý, dokonce i velké vlny překonává s naprostým přehledem a bravurně. Skvělé je, že jej nerozhodí, když ho vlna spláchne!

Syriáček nás měl celé svátky jen pro sebe, velmi si to užíval, měl k jídlu spoustu čerstvých ryb a i když v horku moc nejí, tak si dával do čumáku. Všichni jsme si to moc užili a rozhodně napřesrok vyrazíme k Baltu zase!

Syrimu je už rok!

Dnes slaví Syriáček první narozeniny! Všechno nejlepší!

Strašná horka

Máme teď tak trošku prázdniny, agility nemůžeme provozovat, ale je potřeba si udržovat kondici a zaměstnávat mozek. Hrozná horka se Syrijáčkem snášíme u vody, kde hodně sportujeme, posilujeme, společně plaveme. Už je ve vodě docela doma i sám, když mu házíme aportky.
Mimo koupaliště jsme vzali ještě Syria na vodu a sjížděl s námi Sázavu, kde jsme se dokonce cvakli. Je to super pes, vzal to skvěle a s lodí navzdory nehodě nemá problém, naopak, pochopil totiž, že narozdíl od řeky v ní není silný proud :D 

Jediné, co nás opravdu trápí, je ta jeho tlapka, má ji stále oteklou a stále ji léčíme, nyní bere antibiotika a snad už se to konečně vyřeší. Už mě to nebaví a je mi ho líto, v těchto horkách pořád lítá s obvázanou packou :( 

Update Strážnice

Sice stále nevíme, jak jsme dopadli, ale aspoň máme video :D

Intenzivka

O víkendu jsme se zúčastnili intenzivky. Počasí nám mimořádně nepřálo a ani já a ani Syrijáček jsme nebyli ve své kůži. Podle toho taky výsledky vypadaly... jednou jsem zapomněla parkur, pak Syrijko vymýšel nesmysly...a do toho všeho pršelo :D máme co zlepšovat, ale chuť nám to nevzalo!

Naše první agilitní závody

Minulý víkend jsme vyrazili se Syrijáčkem směr Strážnice na MR BCCCZ. Zúčastnili jsme se hry Power and Speed, Barelového běhu a Tunelového běhu. Pro oba z nás to byla závodní premiéra. 


První Power and Speed byl snadný (tedy ony byly snadné všechny parkury, ale pro mě není snadné subjektivně nic :§), stačilo jen Syria vyslat a on to všechno odtuneloval sám. V jedné fázi se po mně vyžadovala otočka na čelo, což jsem zvládla se ctí (ale ne dokonale) a Syrijáček běžel jako kdyby před ním byly poslední tunely světa, bezchybně a rychle! Výsledky ještě nejsou, ale troufám si odhadnout, že jsme doběhli na devátém/desátém místě z padesáti.


Druhý den byl Barelový běh. Tady to vyžadovalo trošku strategie, Syrijáčovy samostatnosti (z tunelu si sám musel vypracovat oběhnutí barelu) a pak jsem musela vyzkoušet Francii, což vedlo k tomu, že při běhu naostro jsem Syria chudáčka malého nakopla (zkřížila jsem si s ním trať), ale doběhli jsme čistě, bez odmítnutí, zaškobrtnutí a jakýchkoliv oprav. Mám pocit, že jsme skončili asi osmí.


Posledním závodem bylo tunelové šílenství, kdy se vyžadavalo hodně ostré točení do tunelů, vbíhání jen do určitých tunelů (nabízela se jich spousta, ale trať vedla jednoznačně) a pak moji koordinaci. Ještě, že má prohlídka 10 minut, na čtyři tunely (ale 8 proběhnutí) mi to přišlo v pořádku; nedokážu si však představit, že jednou budeme běhat klasické parkury...to si snad nezapamatuji. U Tunelového běhu jsme doběhli naprosto čistě (jupí), ale zrovna tady bylo znát, že nám drobátko vyrostl a jeho krásné dlouhatánské nožky jej v tunelech trošku brzdí. Je rychlý, ale s menšími fenkami místy ztrácí. Myslím však, že naše chvíle přijde. Protože naopak na překážkách bude skákat jako     ďábel! 


Vezmu-li to kolem a kolem, tak jsme si na prvních závodech neuřízli ostudu, proběhli jsme všechno bezchybně a naše trenérka Lucie může být docela spokojená. Bohužel, ale organizace poněkud vázla a tak nevíme dodnes celkové výsledky. V rámci tréninku jsem nás však přihlásila za dva měsíce na repete - neoficiální závod "O Lysou tlapku" :D Už se moc těšíme! 

Vytoužené koupání

První letní dny bylo v plánu naučit Syria konečně plavat. Tedy, ne že by plavat neuměl, vodu má navíc moc rád, ale má před ní velký respekt. Vždycky bojuje s tím, že ho voda hrozně láká, ale jakmile je tam trošku větší hloubka, tak se neodváží.


Nicméně, hned první horké dny si Syriáček vrazil do polštářku miniaturní kamínek a museli jsme na veterinu, kde paní doktorka řekla, že tohle za svou praxi ještě neviděla, Syria uspala a kamínek mu z tlapky vydolovala. Naštěstí se všechna tlapková zranění velmi rychle hojí, tak by bylo všechno rychle v pořádku.

Bohužel, ale do toho všeho kouslo Syria klíště a šíleně mu postižené místo nateklo a objevila se mu obrovská boule. Nakonec se z toho vyklubala jen alergická reakce.


A abychom se nenudili, tak druhý květnový svátek si při lítání u Hostivařské přehrady poškodil rohovku a museli jsme na veterinu znova...

Naštěstí se nám ale podařilo Syria do vody dostat a pár prvních temp udělal. Respekt ale z hloubky stále má a chtělo by to intenzivněji trénovat.