V neděli jsme se sešli se Syriovým "bráchou" - Jazzíkem. Myslím, že se nepoznali, ale to neměnilo nic na tom, že se spolu pořádně vyřádili. Jazzík je odchovancem školy staršího Astíka, takže dával Syriáčovi co proto. Syrio je takový opatrný a spíš všechno z povzdálí pozoruje, zatímco Jazz se do všeho vrhá po hlavě a na nic nečeká.
Taky jsme zkonstatovali, že Syrio bude asi víc po Joyovi, protože je těžší, vyšší a mohutnější (což neznamená, že by ho Jazzík nepřepral :)
Odpoledne bylo moc příjemné, Syrio byl totálně ohraný a unavený tak strašlivě, že doma skoro nevylezl do schodů!
Žádné komentáře:
Okomentovat